SMRT

Každý z nás, sejednou setká se smrtí. Umře někdo známý, blízký, domácí mazlíček a jednou umře někdo nejbližší....Táta, máma,sourozenec. Jednou je to poprvé a potkat smrt, je v takových chvílích hodně těžké. Člověk by si myslel,že smrtí to skončí, že bolest postupem času otupí a život půjde dál.
Aspoň se to říká. Jenže ono to tak není. Najednou vyplouvají na povrch emoce, výčitky, obavy, vzpomínky, stesk a strach. Snažíme se fungovat, ale mozek pořád hodnotí a pracuje. A vždycky si nakonec uvědomíme,že ON/A je pryč, že už je nikdy neuvidíme, že už je jinde. Že náš život už nikdy nebude stejný. Že už nikdy neuděláme to, co jsme udělat měli a chtěli. Že plno věcí v našem životě je nepodstatných a malicherných. Že bychom měli žít a ne přežívat. Myslet na sebe, ne sobecky, ale s láskou, tak abychom si neubližovali, ale pomáhali.
Protože i nás jednou smrt dostihne a nikdo nám nedá šanci, změnit to, co jsme chtěli udělat a neudělali.
ŽIJME DOBŘE, ABYCHOM MOHLI JEDNOU V KLIDU UMŘÍT!